Job 26
1 Job na to řekl:
2 "Jak pěkně umíš slabému pomoci! Jak jsi bezmocného přímo zachránil!
3 Jakou radu jsi bláhovému udělil! Jak hluboké pochopení jsi tu projevil!
4 Komu chceš tyhle řeči vykládat? Jaký duch to z tebe promlouvá?
5 Mrtví se před Bohem chvějí v hlubinách, pod vodou s těmi, kdo prodlévají tam.
6 Před ním je nahé samo záhrobí, neskryje se před ním říše záhuby.
7 On prostírá sever nad prázdnem, zavěšuje zemi na ničem.
8 On váže vody do oblak, mračno pod nimi se však netrhá.
9 On zahaluje úplněk, mrakem ho přikrývá jako závojem.
10 Vykroužil obzor nad vodní hladinou, tam, kde je hranice světla s temnotou.
11 Nebeské pilíře třesou se, děsí se při jeho pohrůžce.
12 On svojí mocí moře utišil, netvora rozdrtil svou moudrostí.
13 Nebe svým dechem rozjasnil, slizkého hada svou rukou poranil.
14 A to jsou z jeho cest pouhé okraje, jen slabý šepot o něm slyšíme - burácení jeho moci kdo by rozuměl?"